komik
9. 1. 2012
„Děti,” zeptala se učitelka, „z čeho vznikl člověk?”
Hlásí se Pepíček: „Z pračlověka.”
Policisté načapají zloděje. Naskočí do služebního vozu a startují, auto však nejede. Zkouší to znovu, ale stále se nehnou z místa. Pak náčelník povídá: „Radši si vystupte.”
„Proč? My ty grázly nebudeme honit?” zklamaně řeknou policisté.
„Ne, nebudeme. Ukradli nám pneumatiky!”
„Proč? My ty grázly nebudeme honit?” zklamaně řeknou policisté.
„Ne, nebudeme. Ukradli nám pneumatiky!”
Přijde takhle koktavý do metra a ptá se jednoho: „Ko- ko- ko- kolik je ho- ho- ho- hodin?”
Cestující mlčí a mlčí, a tak se pán zeptá jiného a pak odejde, načež se ostatní ptají toho tichého: „Proč jste mu, chlape, neodpověděl?!”
„Bál js- js- jsem s- se, že mi rrr- ro- zbi- bije hu- hu- hubu.”
Cestující mlčí a mlčí, a tak se pán zeptá jiného a pak odejde, načež se ostatní ptají toho tichého: „Proč jste mu, chlape, neodpověděl?!”
„Bál js- js- jsem s- se, že mi rrr- ro- zbi- bije hu- hu- hubu.”
K bohatému panu Tauberovi přišel šnorer s žádostí o podporu. Ale pan Tauber má zásady: „Almužnu vám nedám, ale dám vám příležitost si vydělat. Chcete pracovat na mé zahradě?”
„A kolik platíte?”
„Křesťanovi dávám deset korun denně, ale vám dám patnáct.”
Šnorer zapřemýšlel. „Mám návrh, dejte mi denně jen pět korun a za těch deset si najměte křesťana.”
„A kolik platíte?”
„Křesťanovi dávám deset korun denně, ale vám dám patnáct.”
Šnorer zapřemýšlel. „Mám návrh, dejte mi denně jen pět korun a za těch deset si najměte křesťana.”
Teenagerka u vody náhle vykřikne: „Fuj, mě štíplo nějaké hovado!”
„Slečno,” nakvašeně povídá pán vedle, „neříkejte mi hovado!”
„Slečno,” nakvašeně povídá pán vedle, „neříkejte mi hovado!”
Stojí opilec u stromu v parku a čůrá. Přijde k němu policajt a přísně se ptá: „Občane, tady se smí močit?!”
Chlap jen mávne rukou a říká: „Jo, klidně si ulev.”
Chlap jen mávne rukou a říká: „Jo, klidně si ulev.”
Jde policajt po ulici a u každého domu na něj cení zuby a výstražně štěká nějaký pes. Jeden štěkající hafan, u vedlejšího domu druhý, pak třetí, čtvrtý... Asi u devátého domu je najednou ticho. Policista si libuje: „Hodnej pejsek, hodnej.”
Z křoví opodál se náhle vynoří majitel domu a upozorňuje ho: „To není pejsek, to je kočička!”
Z křoví opodál se náhle vynoří majitel domu a upozorňuje ho: „To není pejsek, to je kočička!”
„Pane učiteli, a proč ten Jiří Walker skládal rýmy?” zajímá se Anička. „Jemu se rozpadly?”
Blondýnka vejde do obchodu a prodavačka se na ni zlobí: „Vy jste nečetla tu ceduli na dveřích?”
„Ale četla - stojí na ní Příjem zboží.”
„Tak proč jste nepočkala venku?”
„A proč?” podiví se blondýna. „Jenom kvůli tomu, že lákáte nové zaměstnance?”
„Ale četla - stojí na ní Příjem zboží.”
„Tak proč jste nepočkala venku?”
„A proč?” podiví se blondýna. „Jenom kvůli tomu, že lákáte nové zaměstnance?”
Na nádraží kontroluje policista bezdomovce: „Kde bydlíte?”
„Všude a nikde.”
„Jste zaměstnán?”
„Ne.”
„Máte doklad o své totožnosti?”
„Ne.”
„Jak se jmenujete?”
„Josef Novák.”
„No, konečně něco konkrétního!”
„Všude a nikde.”
„Jste zaměstnán?”
„Ne.”
„Máte doklad o své totožnosti?”
„Ne.”
„Jak se jmenujete?”
„Josef Novák.”
„No, konečně něco konkrétního!”
„Víš, co se stane, když napadnou dva metry sněhu?”
„???”
„Všechny větve na stromech se zlomí!”
„???”
„Všechny větve na stromech se zlomí!”
„Vy jste hokejista?” ptá se tak pětatřicetiletého muže v baru mírně podnapilý host.
„Jo, první brankář.”
„Neříkejte, ani tak staře nevypadáte!”
„Jo, první brankář.”
„Neříkejte, ani tak staře nevypadáte!”
„Pane vrchní,” ukazuje host, „tady v jídelním lístku máte chybu - píšete víno ročník 1946 a podle mého ten letopočet měl být napsán u toho kuřete, co jste mi před chvílí přinesl!”
„Mami, proč je to maso takové sladké?”
„Drž hubu, vždyť víš, že babička měla cukrovku!”
„Drž hubu, vždyť víš, že babička měla cukrovku!”
„Já proti tvé mamince nic nemám,” povídá Pepa manželce. „Akorát strašně nesnáším svou tchyni!”
„Hydratace je zavodnění těla,” učí mediky profesor. „Dokázal by někdo tento stav popsat?”
„No, já bych to zkusil,” řekne Vabroušek.
„Tak jen do toho, odvážlivče!”
„No, zavodnění těla... to bude něco jako ve starověkém Egyptě... udělají se zavodňovací kanály...”
„No, já bych to zkusil,” řekne Vabroušek.
„Tak jen do toho, odvážlivče!”
„No, zavodnění těla... to bude něco jako ve starověkém Egyptě... udělají se zavodňovací kanály...”
Ministr školství České republiky je na návštěvě u papeže a když jsou chvilku sami, ptá se ho: „Svatý otče, jaký je rozdíl mezi zjevením a zázrakem?”
„Zjevení by bylo, synu můj, kdyby se tu před tebou objevil Jan Ámos Komenský.”
„A zázrak?”
„Zázrak by byl, kdyby se tu objevil Jan Ámos Komenský a neposlal tě do prdele!”
„Zjevení by bylo, synu můj, kdyby se tu před tebou objevil Jan Ámos Komenský.”
„A zázrak?”
„Zázrak by byl, kdyby se tu objevil Jan Ámos Komenský a neposlal tě do prdele!”
„Nejmladší dcera dostane věno 200 tisíc, starší 300 tisíc a nejstarší 500 tisíc!”
„A ještě starší dceru byste neměl?”
„A ještě starší dceru byste neměl?”
Ptají se učitelky na základní škole měsíc před zápisem: „Co pro vás osobně dnešní den otevřených dveří znamená?”
„Průvan.”
„Průvan.”
Leží na střeše domku otec s malým synkem a koukají se dole do zahrady. Syn se ptá otce: „Tati, proč babička utíká sem tam po tom dvoře?”
A otec na to: „Pro tebe babička, ale pro mě tchyně. Podej mi, synku, další zásobník ke kulometu.”
A otec na to: „Pro tebe babička, ale pro mě tchyně. Podej mi, synku, další zásobník ke kulometu.”
Píšeš koně, píšeš koně,” zlostně vrtí hlavou páťák. „To vás, paní učitelko, ani nenapadlo, že bych mohl chtít být žokejem?”
Manželům se blíží třicetileté výročí svatby. Manžel přemýšlí, co by tak mohl manželce koupit. Nakonec se rozhodne, že se jí zeptá, co by si přála. Manželka chvilku přemýšlí a potom odpoví: „Víš co, nekupuj mi nic. Uděláme si krásný večer a výbornou večeři. Mohl bys koupit šneky. Zkusili bychom, jak chutnají.”
Manžel se tedy po obědě sebere a jde do města koupit ty šneky. Sežene je poměrně rychle, tak se jde ještě projít. A zabloudí až do uličky lásky. Jak se tak tou uličkou prochází, neodolá a s jednou ženštinou zajde na pokoj. Když se probudí, s hrůzou zjistí, že už je ráno.
„Co budu dělat?” pomyslí si. „Večeře s manželkou je v háji, v noci jsem nebyl doma, jak jí to vysvětlím?”
Tak jde domů a cestou stále přemýšlí, jak to udělá. Když už je před domem, vysype šneky na zem a zazvoní. Manželka mu otevře a on volá: „Tak běžte, vy lenoši pomalí! Běžte!”
Manžel se tedy po obědě sebere a jde do města koupit ty šneky. Sežene je poměrně rychle, tak se jde ještě projít. A zabloudí až do uličky lásky. Jak se tak tou uličkou prochází, neodolá a s jednou ženštinou zajde na pokoj. Když se probudí, s hrůzou zjistí, že už je ráno.
„Co budu dělat?” pomyslí si. „Večeře s manželkou je v háji, v noci jsem nebyl doma, jak jí to vysvětlím?”
Tak jde domů a cestou stále přemýšlí, jak to udělá. Když už je před domem, vysype šneky na zem a zazvoní. Manželka mu otevře a on volá: „Tak běžte, vy lenoši pomalí! Běžte!”
Rodinka v přírodě: „Děti, tady vidíte místo, kde jsme loni stanovali!”
„A jak jsi to poznal?”
„Podle té hromady odpadků a konzerv!”
„A jak jsi to poznal?”
„Podle té hromady odpadků a konzerv!”
Kamarád mi při mistrovství světa poslal SMSku: „Vyhráli jsme! Vítězslav.”
Přijde dědeček na pravidelnou lékařskou prohlídku. Doktor ho prohlédne: „Tak dědo, to bychom měli, ale ještě budete muset přijít zítra, abychom vám odebrali vzorky krve, moči a stolice.”
Děda: „Ale pane doktor, já zejtra nemůžu. Nestačilo by, kdybych vám tady nechal spodky?”
Děda: „Ale pane doktor, já zejtra nemůžu. Nestačilo by, kdybych vám tady nechal spodky?”
Přijde žena do chovatelských potřeb: „Dobrý den, nevíte, kde bych mohla sehnat slepeckýho psa?”
„A na co ho potřebujete?” podiví se prodavač, když si ji dobře prohlédl.
„Manžel říkal, že jestli si myslím, že vypadám jako Kateřina Kůrková, ať si pořídím slepeckýho psa!”
„A na co ho potřebujete?” podiví se prodavač, když si ji dobře prohlédl.
„Manžel říkal, že jestli si myslím, že vypadám jako Kateřina Kůrková, ať si pořídím slepeckýho psa!”
Najde manželka Pepu v hospodě: „Pepo, ta hospoda je tvůj hrob!”
„Tak buď tak laskava a alespoň v hrobě mi dej pokoj!”
„Tak buď tak laskava a alespoň v hrobě mi dej pokoj!”
Otec dal dvacetiletému synovi na Silvestra sto korun a řekl: „Tu máš a o půlnoci si připij na mé zdraví!”
„Ale loni jsi mi dal dvě stovky!”
„Jenže letos se cítím mnohem lépe...”
„Ale loni jsi mi dal dvě stovky!”
„Jenže letos se cítím mnohem lépe...”
Během přenosu z mistrovství světa v atletice prohodí manžel u televize: „Budeme koukat na Koule ženy?”
„Děti, věděl by nikdo z vás, co udělal kníže Boleslav?” zajímá se učitelka v první třídě.
„Já to vím,” chlubí se Anička, „zabil svého bratra Václava.”
„Výborně!”
„No to nevím, jestli ho zabil zrovna výborně...”
„Já to vím,” chlubí se Anička, „zabil svého bratra Václava.”
„Výborně!”
„No to nevím, jestli ho zabil zrovna výborně...”
„Pane řediteli, kolik ve vašem podniku pracuje lidí?”
„Troufám si tvrdit, že dobrých 50 %.”
„Troufám si tvrdit, že dobrých 50 %.”
Brunetka se ptá blondýnky: „Odpustila bys nevěru?”
Blondýna odpoví: „Sobě ano, ale jemu ne.”
Blondýna odpoví: „Sobě ano, ale jemu ne.”
Žák se na začátku hodiny omlouvá: „Pane učiteli, zapomněl jsem si žákovskou.”
„To už je potřetí,” rozčílí se kantor. „Dej mi ji na stůl, napíšu ti do ní poznámku!”
„To už je potřetí,” rozčílí se kantor. „Dej mi ji na stůl, napíšu ti do ní poznámku!”
„Tady nesmí ležet zavazadla!” upozorňuje cestujícího na letišti zřízenec.
„Ale ten kufr je na výšku, tedy sedí.”
„Ale ten kufr je na výšku, tedy sedí.”
Mladý pilot, strašný frajer, jde na svoje první samostatné noční přistání. Na místo obvyklého hlášení se dispečerovi letiště zahlásí do vysílačky: „Hádej kdo?”
Dispečer vypne světla na celé přistávací dráze a odpoví: „Hádej kam?”
Dispečer vypne světla na celé přistávací dráze a odpoví: „Hádej kam?”
Mladý, nezkušený kněz sloužil svoji první mši a měl takovou trému, že skoro nemohl mluvit. Po mši se zeptal svého nejzkušenějšího kolegy, jaký byl jeho výkon. Ten mu odpověděl: „Když mám strach, že na kazatelně znervózním, postavím sklenici s vodkou vedle sklenice vody. Pokud cítím, že začínám být nervózní, usrknu si.”
Další neděli se náš nováček zařídil podle rady svého kolegy. Na začátku kázání opět cítil trému, a tak se napil. Pak už bez problému jen mluvil a mluvil a mluvil.
Po mši, při návratu do zakristie, našel na dveřích tyto poznámky:
1. Usrkni si vodky, nelokej ji.
2. Máme deset přikázání, ne dvanáct.
3. Bylo dvanáct učedníků, ne deset.
4. Ježíš byl pomazaný, ne namazaný.
5. Jakub vsadil svého osla, ne posla.
6. Ježíše Krista nenazýváme Jéžou.
7. Otec, Syn a Duch svatý nejsou táta, junior a strašidlo.
8. David zabil Goliáše, nedal mu lekci, na kterou Goliáš do smrti nezapomněl.
9. Kámen srazil Davida z jeho oslíka, ne oslíka z jeho Davida.
10. Svatému kříži se neříká „velký téčko”.
11. Když rozlomil chléb při poslední večeři, Ježíš řekl: „Jezte, neb toto jest mé tělo.” Neřekl: „Sežerte mě.”
12. Panna Maria není „Mařka, co to nikdy nedělala”.
13. Doporučené požehnání před jídlem není: „Číňan, Japonec, pitomec, díky za ten dlabanec, ó Bože.”
14. Hříšníci se posílají do pekla, a ne do prdele.
15. A říká se AMEN, a né šmytec!
Další neděli se náš nováček zařídil podle rady svého kolegy. Na začátku kázání opět cítil trému, a tak se napil. Pak už bez problému jen mluvil a mluvil a mluvil.
Po mši, při návratu do zakristie, našel na dveřích tyto poznámky:
1. Usrkni si vodky, nelokej ji.
2. Máme deset přikázání, ne dvanáct.
3. Bylo dvanáct učedníků, ne deset.
4. Ježíš byl pomazaný, ne namazaný.
5. Jakub vsadil svého osla, ne posla.
6. Ježíše Krista nenazýváme Jéžou.
7. Otec, Syn a Duch svatý nejsou táta, junior a strašidlo.
8. David zabil Goliáše, nedal mu lekci, na kterou Goliáš do smrti nezapomněl.
9. Kámen srazil Davida z jeho oslíka, ne oslíka z jeho Davida.
10. Svatému kříži se neříká „velký téčko”.
11. Když rozlomil chléb při poslední večeři, Ježíš řekl: „Jezte, neb toto jest mé tělo.” Neřekl: „Sežerte mě.”
12. Panna Maria není „Mařka, co to nikdy nedělala”.
13. Doporučené požehnání před jídlem není: „Číňan, Japonec, pitomec, díky za ten dlabanec, ó Bože.”
14. Hříšníci se posílají do pekla, a ne do prdele.
15. A říká se AMEN, a né šmytec!
„Je váš pes hodně zlý?”
„To je slabé slovo. Už týden se nemůžeme dostat do domu!”
„To je slabé slovo. Už týden se nemůžeme dostat do domu!”
V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní. Když složila přísahu, ptá se jí: „Paní Čermáková, znáte mne?”
„Ale ano, samozřejmě. Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste pro mne velikým zklamáním. Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi, pomlouváte je. Myslíte si, že jste velké zvíře, a přitom jste tak pitomý, že vám nedojde, že z vás nikdy nebude nic než mizerný maloměstský právník.”
Právník vytřeštil oči. Když se vzpamatoval z prvního šoku, rychle se ptá: „Paní Čermáková, znáte právníka žalovaného?”
„Ano, znám pana Vorlíčka ještě z doby, kdy neuměl chodit. Občas jsem ho jeho rodičům hlídala. A i v něm jsem se zklamala. Je to lenoch, udavač a piják. Nedokáže s nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou tak mizerné, že bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal.”
V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni. Zavolal si oba právníky k sobě a povídá jim tiše: „Pánové, jestli se jeden z vás zeptá té paní, jestli mě zná, dám vás okamžitě zavřít pro pohrdání soudem...!”
„Ale ano, samozřejmě. Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste pro mne velikým zklamáním. Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi, pomlouváte je. Myslíte si, že jste velké zvíře, a přitom jste tak pitomý, že vám nedojde, že z vás nikdy nebude nic než mizerný maloměstský právník.”
Právník vytřeštil oči. Když se vzpamatoval z prvního šoku, rychle se ptá: „Paní Čermáková, znáte právníka žalovaného?”
„Ano, znám pana Vorlíčka ještě z doby, kdy neuměl chodit. Občas jsem ho jeho rodičům hlídala. A i v něm jsem se zklamala. Je to lenoch, udavač a piják. Nedokáže s nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou tak mizerné, že bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal.”
V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni. Zavolal si oba právníky k sobě a povídá jim tiše: „Pánové, jestli se jeden z vás zeptá té paní, jestli mě zná, dám vás okamžitě zavřít pro pohrdání soudem...!”
„Kde jsi dělal, Otíku, domácí úkol? Doma to určitě nebylo!”
„U sousedů.”
„U sousedů.”
Chlápek postává na dvoře, v jedné ruce drží stopky a v druhé drží za krk slepici. Přijde k němu manželka a ptá se, co to vyvádí.
„Ale, chci ti pomoct s vařením. Tady v kuchařce píšou: slepici nejprve půl hodiny mírně podusíme...”
„Ale, chci ti pomoct s vařením. Tady v kuchařce píšou: slepici nejprve půl hodiny mírně podusíme...”
Pan učitel přistihl Marka na záchodě, jak kouří.
„Počkej, až to řeknu tvému otci!” vyhrožuje mu.
„Prosím, nedělejte to, pane učiteli,” škemrá žák. „On by na mně pak loudil kusovky!”
„Počkej, až to řeknu tvému otci!” vyhrožuje mu.
„Prosím, nedělejte to, pane učiteli,” škemrá žák. „On by na mně pak loudil kusovky!”
Sedí ptáček na cestě a je mu zima. Přijde k němu kráva a posere ho. Přiběhne kočka, vyhrabe ho a sežere.
Z toho plyne: Není každý nepřítel, kdo se na tebe vysere. A přítel není každý, kdo tě z toho vyhrabe!
Z toho plyne: Není každý nepřítel, kdo se na tebe vysere. A přítel není každý, kdo tě z toho vyhrabe!
Maminka volá na blondýnku: „Přišla ti esemeska!”
„Tak já to hned zvednu.”
„Tak já to hned zvednu.”
Mluvčí ministerstva ekonomiky oznamuje novinářům v prezentačním sále: „Po zjištění chyby statistického úřadu jsme byli nuceni aktualizovat grafy. Pokud vás zajímá, jak jsme na tom s HDP teď, budete se muset jít podívat do sklepa!”
Poražená tenistka po strašlivém výkonu křičí na bučící fanoušky: „Co je? Tak jsem dostala dva kanáry, já mám náhodou ptáky moc ráda!”
Blondýnka si chce na dovolené v Chorvatsku koupit suvenýr.
„Kolik stojí tenhle hezký tácek z mušlí?” zeptá se snědého prodavače.
„Tři kuny.”
„Počkejte, prosím, chvilku. Já se hned vrátím,” odvětí blondýna.
Uplyne hodina a ona nikde. Prodavač už to pomalu začíná balit, když se naše turistka konečně objeví.
„Tak, tady to máte,” řekne a položí před něj tři živé kuny.
„Kolik stojí tenhle hezký tácek z mušlí?” zeptá se snědého prodavače.
„Tři kuny.”
„Počkejte, prosím, chvilku. Já se hned vrátím,” odvětí blondýna.
Uplyne hodina a ona nikde. Prodavač už to pomalu začíná balit, když se naše turistka konečně objeví.
„Tak, tady to máte,” řekne a položí před něj tři živé kuny.
Přijde chlápek do půjčovny kostýmů a povídá slečně: „Jdu na maškarní a chci jít za Adama.”
Slečna přinese fíkový list. Chlápek jí ho vrátí: „Ten není dost velký.”
Slečna přinese větší fíkový list. A chlápek zase: „Ten není dost velký.”
Tak slečna přinese ještě větší list. Ale chlápek znova: „Ten taky není dost velký.”
„Heleďte, pane,” zlobí se slečinka. „Proč si ho teda nehodíte přes rameno a nejdete za benzinovou pumpu?!”
Slečna přinese fíkový list. Chlápek jí ho vrátí: „Ten není dost velký.”
Slečna přinese větší fíkový list. A chlápek zase: „Ten není dost velký.”
Tak slečna přinese ještě větší list. Ale chlápek znova: „Ten taky není dost velký.”
„Heleďte, pane,” zlobí se slečinka. „Proč si ho teda nehodíte přes rameno a nejdete za benzinovou pumpu?!”
„Jak to děláš, že jseš tak dobrej kapsář?” ptá se úspěšnějšího kolegy pouliční lapka.
„To musíš bejt vyčůranej,” sděluje mu machr.
Lapka udiveně odvětí: „Ale já už na záchodě byl...”
„To musíš bejt vyčůranej,” sděluje mu machr.
Lapka udiveně odvětí: „Ale já už na záchodě byl...”
Potkají se dva a jeden se chlubí: „Zítra jedu na Maledivy!”
Druhý, ambicióznější říká: „Opravdu? Já taky - ale na Velké divy.”
Druhý, ambicióznější říká: „Opravdu? Já taky - ale na Velké divy.”
„Vyloučeno,” řekla učitelka a vyhodila dítě ze školy.
Policajt v terénu hlásí do vysílačky: „Našel jsem tady na lesní cestě opuštěné auto.”
Za chvíli se ozve znova: „Oprava! Majitel vozu sedí v křoví.”
Za chvíli se ozve znova: „Oprava! Majitel vozu sedí v křoví.”
V bance: „Dneska jsme tu měli muže s falešnou pětitisícovkou.”
„A proč jste na něj nezavolali ochranku?”
„Byl se jenom zeptat, co na ní má špatně.”
„A proč jste na něj nezavolali ochranku?”
„Byl se jenom zeptat, co na ní má špatně.”
Jeden lupič se smyslem pro humor vyloupil dům, na kterém byla výstražná cedule s obrázkem psa a nápisem: TADY HLÍDÁM JÁ!
Když dům opustil, nápis byl uprostřed přeškrtnutý a bylo dopsáno: TADY KRADU JÁ!
Když dům opustil, nápis byl uprostřed přeškrtnutý a bylo dopsáno: TADY KRADU JÁ!
Stojí voják na stráži, jde okolo generál a voják nic. Generál se vrátí a ptá se vojáka: „Neměl jste mě náhodou pozdravit?”
„Jo? A od koho?”
„Jo? A od koho?”
Nejmenovaný vojenský útvar na území České republiky. Generál: „Kde máme vojáky?”
„V zahraničí!”
„A tanky?”
„Ve šrotu!”
„Letadla?”
„Popadala!”
„Parašutisti?”
„Vyskákali bez padáků!”
„Sakra, vždyť my nemáme armádu!”
„Ale máme. Armádu nezaměstnaných!”
„V zahraničí!”
„A tanky?”
„Ve šrotu!”
„Letadla?”
„Popadala!”
„Parašutisti?”
„Vyskákali bez padáků!”
„Sakra, vždyť my nemáme armádu!”
„Ale máme. Armádu nezaměstnaných!”
„Petře, jaké jsi znamení zvěrokruhu?”
„Prase.”
„Prase.”
Přijde takhle chlápek k doktorovi a má hlavu málem na dvě půlky, krev z něj přímo crčí. Doktor, ačkoli je zvyklý vídat všelijaké věci, se zhrozí a ptá se: „Chlape, kdo vás takhle zřídil?!”
„Ale pane doktore, tomu nebudete věřit, ale mě přejelo letadlo...”
„Cože, to si ze mě děláte srandu, ne.”
„Ne, jak říkám, letadlo, pak ještě parník, helikoptéra, žirafa, kůň, labuť a pak teprve ty hovada ten kolotoč zastavili.”
„Ale pane doktore, tomu nebudete věřit, ale mě přejelo letadlo...”
„Cože, to si ze mě děláte srandu, ne.”
„Ne, jak říkám, letadlo, pak ještě parník, helikoptéra, žirafa, kůň, labuť a pak teprve ty hovada ten kolotoč zastavili.”
Stopuje smrtka u cesty a po chvíli jí zastaví kolemjedoucí řidič: „Tak, teta, kam to bude?”
„Ale, jenom kousek, támhle do té zatáčky.”
„Ale, jenom kousek, támhle do té zatáčky.”
„Ano, Plaváčku, tohle je děd Vševěd,” řekla chlapci sudička, hnedka co vylezl z úkrytu. „Je to děd Vševěd, ale ani ve snu by ho nenapadlo, že jseš ve skutečnosti můj syn!”
Jdou dvě blondýnky po ulici a jedna prohodí: „Víš, že tenhle rok vycházejí Vánoce na pátek?”
Druhá se zalekne: „Doufám, že ne třináctého?!”
Druhá se zalekne: „Doufám, že ne třináctého?!”
„Pepíčku, kdo je to vrah?”
„Náš táta.”
„Proboha, chlapče, jak tě to napadlo?”
„Maminka říká, že zabíjí čas.”
„Náš táta.”
„Proboha, chlapče, jak tě to napadlo?”
„Maminka říká, že zabíjí čas.”
„Podívej, kolik ryb jsem chytil!” chlubí se ženě pan Hovorka.
„Nekecej,” zpražila ho vševědoucí manželka, „sousedka tě viděla vycházet z rybárny!”
„To je pravda,” pohotově odvětí muž. „Prodal jsem jim přebytky, protože jsem je nemohl unést!”
„Nekecej,” zpražila ho vševědoucí manželka, „sousedka tě viděla vycházet z rybárny!”
„To je pravda,” pohotově odvětí muž. „Prodal jsem jim přebytky, protože jsem je nemohl unést!”
Povídá studentka po písemce: „Pane profesore, tu pětku jsem si nezasloužila.”
„Já vím, ale nižší známku nemám.”
„Já vím, ale nižší známku nemám.”
Angličan je na dovolené u nás a ztratí peněženku. Protože u sebe nemá ani haléř, prosí kolemjdoucí, jestli by mu nepůjčili alespoň na autobus, aby se dostal ke svým českým příbuzným, u kterých dočasně bydlí.
„Nepůjčil byste mi na autobus?” poprosí takhle anglicky jednoho Čecha.
„To tak, dědku!” zabručí si Čech sám pro sebe a se strojeným úsměvem dodá: „I don’t understand.” A pokračuje v cestě.
„K čertu! Kdybych tak tu peněženku našel!” zaběduje v angličtině Brit.
Čech, který už je od něho skoro padesát metrů a rychle se vzdaluje, se náhle zarazí a nastraží uši (v angličtině): „Jakou peněženku?”
„Nepůjčil byste mi na autobus?” poprosí takhle anglicky jednoho Čecha.
„To tak, dědku!” zabručí si Čech sám pro sebe a se strojeným úsměvem dodá: „I don’t understand.” A pokračuje v cestě.
„K čertu! Kdybych tak tu peněženku našel!” zaběduje v angličtině Brit.
Čech, který už je od něho skoro padesát metrů a rychle se vzdaluje, se náhle zarazí a nastraží uši (v angličtině): „Jakou peněženku?”
Pán se v baru svěřuje blondýnce: „Chtěl bych vám zavolat.”
„Fajn, moje číslo je v telefonním seznamu.”
„Ale nevím, jak se jmenujete.”
„Jméno je tam taky!”
„Fajn, moje číslo je v telefonním seznamu.”
„Ale nevím, jak se jmenujete.”
„Jméno je tam taky!”
V televizi uspořádali konkurz na pozici nového střihače. Personální pracovníci mimo jiné položili každému z uchazečů typicky americkou otázku: „Proč si myslíte, že byste konkurz měl vyhrát zrovna vy?”
Jeden z potenciálních střihačů odpovídá: „Zkušenosti jsou na mé staně. Patnáct let jsem pracoval v kadeřnictví.”
Jeden z potenciálních střihačů odpovídá: „Zkušenosti jsou na mé staně. Patnáct let jsem pracoval v kadeřnictví.”
Potápěč se kochá podvodním světem asi šesti metrů pod hladinou, když ve stejné hloubce vidí nějakého kolegu. Ten kupodivu nemá žádný dýchací přístroj. Potápěč sestoupí o další dva metry a druhý ho po chvilce následuje. Sestoupí ještě hlouběji, ale po pár vteřinách je druhý zase vedle něho. Potápěči to nejde na rozum, a tak vyndá tabulku na psaní pod vodou se speciální křídou a napíše: „Jak to děláš bez přístroje?”
Druhý mu tabulku vytrhne a napíše: „JÁ SE TOPÍM, VOLE!”
Druhý mu tabulku vytrhne a napíše: „JÁ SE TOPÍM, VOLE!”
Dopravní policista se zlobí na řidičku: „Paní, odkdy se jezdí po levé straně?!”
Žena oponuje: „A odkdy jezdí policajti v protisměru?!”
Žena oponuje: „A odkdy jezdí policajti v protisměru?!”
Zlobí se žena na manžela, multimilionáře: „Příště, až ti řeknu, kup čínu, znamená to jídlo!”
Stěžuje si v hospodě děda s amputovanou nohou: „Já jsem byl za mlada nejrychlejší běžec světa, ale pak se mi stala ta politováníhodná nehoda.”
„A jaká?” vyzvídá hospodská.
„Běžel jsem zrovna svůj životní závod, když jsem dostal průjem, nevydržel to a posral se. A pak jsem po těch sračkách ještě stačil uklouznout!”
„A jaká?” vyzvídá hospodská.
„Běžel jsem zrovna svůj životní závod, když jsem dostal průjem, nevydržel to a posral se. A pak jsem po těch sračkách ještě stačil uklouznout!”
Kluk se zvedne od nepovedené písemky a zlostně odchází se slovy: „Jdu vyrazit dveře na záchodě... A pak na brigádu, abych je mohl zaplatit!”
Z hospody se vypotácí ožralý Marťan a klátí se ze strany na stranu ulicí. Náhle zpozoruje, že na něj všichni zírají s ústy dokořán.
„Co je?!” reaguje nelibě. „Ještě jste nikdy neviděli opilce?”
„Co je?!” reaguje nelibě. „Ještě jste nikdy neviděli opilce?”
Stěžuje si zase jednou kat: „Proč mně nikdy žádný odsouzený nepoděkoval za kvalitní popravu, vždyť se přece vždycky snažím?!”
„Jak jste mohl dělat plavčíka, když neumíte umělé dýchání?”
„Stačí, když si ráno nevyčistím zuby a probudí to i toho největšího utopence!”
„Stačí, když si ráno nevyčistím zuby a probudí to i toho největšího utopence!”
„Žádný magnet z ropy neexistuje,” vysvětluje Pepíčkovi učitelka, „Berezovskij je ropný magnát.”
Na policii přiletí nešťastný motorista: „Ukradli mi Trabanta! Zůstala mi jenom plachta!”
Policajt se preventivně zeptá: „A vyklepal jste ji dobře?”
Policajt se preventivně zeptá: „A vyklepal jste ji dobře?”
„Proč jsi včera přišel pozdě do školy?”
„Ujelo mi auto.”
„Ujelo mi auto.”
Profesor biologie v první třídě gymnázia vyvolá studentku: „Tak, slečno Brmáková, řekněte nám, která část lidského těla dokáže šestkrát zvětšit svůj objem a za jakých okolností?”
Brmáková vstane a řekne: „Pane profesore, je mi z vaší nevkusné otázky velmi, velmi, velmi trapně a vzhledem k mému věku si budu na takovéto otázky stěžovat!” Nato si celá rudá sedla.
Profesor pokýval hlavou a vyvolal Kruciánovou.
„Oční zornička, pane profesore,” odpověděla Kruciánová způsobně.
„Správně,” řekl profesor a otočil se zpátky na Brmákovou, „a vám, slečno, musím sdělit tři podstatné věci. Za prvé, neumíte látku, za druhé, myslíte na zvláštní věci, a za třetí, budete v budoucnu velmi, velmi, velmi zklamána.”
Brmáková vstane a řekne: „Pane profesore, je mi z vaší nevkusné otázky velmi, velmi, velmi trapně a vzhledem k mému věku si budu na takovéto otázky stěžovat!” Nato si celá rudá sedla.
Profesor pokýval hlavou a vyvolal Kruciánovou.
„Oční zornička, pane profesore,” odpověděla Kruciánová způsobně.
„Správně,” řekl profesor a otočil se zpátky na Brmákovou, „a vám, slečno, musím sdělit tři podstatné věci. Za prvé, neumíte látku, za druhé, myslíte na zvláštní věci, a za třetí, budete v budoucnu velmi, velmi, velmi zklamána.”
Jede poloprázdné Pendolino, strojvedoucí vidí babičku a volá na ni: „Babi, naskočte si, já vás kousek svezu!”
„Ne, děkuji, já dneska spěchám!”
„Ne, děkuji, já dneska spěchám!”
„Ty mi příště někoho dohazuj,” vyčítá příteli Bořek. „Řekl jsem jí, puso a ona mi vlepila facku, protože byla němá!”
Na záchrance zvoní telefon. „Haló, tady Bláha, můžete k nám přijet? Náš kluk spolkl prezervativ.”
Než se doktor stačí sbalit, další telefon. „Tady Bláha, už nemusíte jezdit, našli jsme další.”
Než se doktor stačí sbalit, další telefon. „Tady Bláha, už nemusíte jezdit, našli jsme další.”
Trenér před vstupem do ringu povzbuzuje svého svěřence: „Jseš jednička! Držím ti palce!”
„Díky, trenére,” odvětí boxer trochu netrpělivě, „ale už byste mi měl ty palce pustit, abych mohl boxovat...”
„Díky, trenére,” odvětí boxer trochu netrpělivě, „ale už byste mi měl ty palce pustit, abych mohl boxovat...”
„Buď opatrnější při jízdě, Kateřino,” napomíná muž ženu. „Pozor! Copak nevidíš značku Nebezpečná zatáčka?!”
„Právě, že ji vidím! Tak raději pojedu rovně!”
„Právě, že ji vidím! Tak raději pojedu rovně!”
Opilec se vrátí pozdě v noci domů a manželka mu vyčítá: „Kdybys radši namazal vrata!”
„Celý týden jsem byl nastydlý,” naříká student, „a ten test ze zeměpisu mému zdraví moc nepřidal!”
Potká kamarád Pepu Zídka a nadhodí: „Tak co děláš?”
„Nic,” odpoví Pepa.
„To vím už dávno,” povídá kámoš, „ale v kterém podniku?”
„Nic,” odpoví Pepa.
„To vím už dávno,” povídá kámoš, „ale v kterém podniku?”
Dva pochůzkáři postávají u přechodu pro chodce a jeden nadhodí: „Budeme dneska neúprosně vybírat pokuty, nebo blahosklonně brát úplatu?”
V rámci programu Školní mléko dostane ve škole mlíčko i Pepíček. A samozřejmě ho hned rozlije po zemi. Přijde k němu paní učitelka a říká: „Pepíčku, co by udělala maminka, kdybys doma rozlil mléko?”
Pepíček na to: „Vzala by hadr a blbě nekecala!”
Pepíček na to: „Vzala by hadr a blbě nekecala!”
Zlobí se jeden z pořadatelů hokejového zápasu na mladého brigádníka u vchodu: „Jak to, že jsi toho chlápka před chvílí pustil bez vstupenky? Tohle u nás nestrpíme!”
„Neměl jsem na vybranou,” brání se mladík. „Říkal, že se tam musí za každou cenu dostat a jestli ho nepustím, že mi zaplatí tělem!”
„Neměl jsem na vybranou,” brání se mladík. „Říkal, že se tam musí za každou cenu dostat a jestli ho nepustím, že mi zaplatí tělem!”
Jde policajt po chodníku a na něm leží opilec. Ten se probere a povídá: „Hele, já ti řeknu bezvadnej vtip o policajtech, jo?”
„Ale já jsem policista!”
„To nevadí, já budu mluvit pomalu.”
„Ale já jsem policista!”
„To nevadí, já budu mluvit pomalu.”
„Nezapírejte, já dobře vím, že jste pastýřem,” zlobí se na mladíka stařeček Kuzma. „Slyšel jsem, že každý den před spaním počítáte ovečky!”
„Dědeček říkal, že jsi takový puntičkář, že když mu vypleješ záhonek, tak tam dva roky nic neroste,” oznamuje Arnoštovi máma.
„To musí být rád,” libuje si synek.
Matka vypění: „Rád?! Víš, jaké divadlo mi ztropil do telefonu, ty troubo?! Dva roky mu tam neroste žádná zelenina!”
„To musí být rád,” libuje si synek.
Matka vypění: „Rád?! Víš, jaké divadlo mi ztropil do telefonu, ty troubo?! Dva roky mu tam neroste žádná zelenina!”
V tramvaji stojí opilý muž ve směru jízdy a ptá se blondýnky, která stojí opodál: „Jede ta tramvaj na Václavák?”
„Ne, na Václavák je to na druhou stranu.”
„Jó, tak děkuju,” odpoví opilec a otočí se proti směru jízdy.
„Ne, na Václavák je to na druhou stranu.”
„Jó, tak děkuju,” odpoví opilec a otočí se proti směru jízdy.
Malý chlapeček se ptá maminky, jak přišel na svět. Ta přemýšlí, jak by mu to v jeho věku podala, a nakonec mu řekne: „To jsme se s tatínkem večer cukrovali, až ses nám narodil.”
Chlapeček si večer vezme cukřenku, důkladně se pocukruje a jde spát. Ráno se vzbudí a kouká, plná postel mravenců. Navztekaně se rozkřikne: „Kdybych nevěděl, že jste moje děti, tak vás pozabíjím!”
Chlapeček si večer vezme cukřenku, důkladně se pocukruje a jde spát. Ráno se vzbudí a kouká, plná postel mravenců. Navztekaně se rozkřikne: „Kdybych nevěděl, že jste moje děti, tak vás pozabíjím!”
„Chtěl jsem pořádnou mašinu a dostal jsem pořádnou mašinu,” smutní ženatý rádobymotorkář.
Povídá zkušený advokát známému: „Buďte rád, že jste soudci neposlal husu, neboť pak byste býval proces rozhodně prohrál. Tenhle soudce z vašeho procesu se totiž nedá podplatit.”
„No a vidíte, přece jsem mu ji poslal,” kulišářsky se pousměje obžalovaný.
Advokát namítne: „To není možné!”
„Ale je,” uchechtne se zproštěnec, „přiložil jsem vizitku svého protivníka Hudáčka.”
„No a vidíte, přece jsem mu ji poslal,” kulišářsky se pousměje obžalovaný.
Advokát namítne: „To není možné!”
„Ale je,” uchechtne se zproštěnec, „přiložil jsem vizitku svého protivníka Hudáčka.”
„Pane kolego, co ta boule na čele?”
„Jedna kočka mi dala košem.”
„Proboha, kde?”
„V samoobsluze.”
„Jedna kočka mi dala košem.”
„Proboha, kde?”
„V samoobsluze.”
Ředitel náhle vrazí do kanceláře jednoho ze zaměstnanců firmy. Ten se otřepe: „Fuj, to jsem se lekl!”
Ředitel poznamená: „No alespoň, že jste taky něco od rána udělal.”
Ředitel poznamená: „No alespoň, že jste taky něco od rána udělal.”
Při děkovačce tribuny bouří: „Hóši, děkujem! Hóši, děkujem!”
Jeden z hokejistů trochu nelibě utrousí směrem ke spoluhráčům: „Ale já už nejsem hoch!”
Jeden z hokejistů trochu nelibě utrousí směrem ke spoluhráčům: „Ale já už nejsem hoch!”
Učitelka pohlédla na rozpustilého Káju, který máchal kolem písemky pravítkem, a zvolala: „Říkám opravit testy, ne je popravit!”
Povídají si dva zaměstnanci pošty, třídící dopisy podle PSČ: „Kdes byl letos na dovolené?”
„Týden u bráchy v 252 47 a 14 dní u rodičů v 782 05.”
„No mně to s 059 60 nevyšlo, tak jsem byl jen ve 257 40 na chatě.”
„Týden u bráchy v 252 47 a 14 dní u rodičů v 782 05.”
„No mně to s 059 60 nevyšlo, tak jsem byl jen ve 257 40 na chatě.”
Ve tři hodiny v noci se manželka potichoučku vkradla do sousední místnosti. Kladivem rozbila devatenáctipalcový monitor, cédéčka polila lepidlem, počítač vyhodila oknem a tiskárnu utopila ve vaně. Potom se vrátila do ložnice, do teplé postele a přitiskla se s láskou k boku svého nic netušícího spícího manžela, o kterém byla přesvědčená, že už teď veškerý volný čas bude věnovat jejich lásce. Do konce života jí zbývaly ještě čtyři hodiny...
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář